Náměstek Martin Kukla - muž, který má klíče od krajské kasy
Rozhovor s náměstkem hejtmana v Horáckých novinách
Martin Kukla dokončuje své první čtyřleté volební období v krajském zastupitelstvu. Za tu dobu se z něj stala významná tvář krajské politiky, a i samotného Kraje Vysočina. Jako náměstek hejtmana má na starosti peníze, což je funkce velmi důležitá, i když často nevděčná. Než přišel na kraj, pracoval v jihlavském Boschi.
Musím přiznat, že přesunout se ze soukromého sektoru na úřad bylo jako narazit na betonovou zeď, asi taková změna to byla. Velmi rychle jsem se však naučil hlasitě zastávat své názory, přesvědčovat o svém stanovisku a nevzdávat se. Držím se toho, že si jdu za svým cílem. A za tím vším jsou stovky hodin tvrdé práce. Je potřeba znát krajskou ekonomiku, poznat klíčové mechanismy krajského rozpočtu, mít pod dohledem nejen provozní výdaje, být správným hospodářem krajského majetku a detailně znát život na Vysočině a hlavně jeho obyvatele, jejich potřeby, přání a požadavky. Troufám si o sobě tvrdit, že jsem svědomitý, což obnáší práci sedm dní v týdnu a 24 hodin denně.
Jak tedy vypadá takový den náměstka hejtmana?
Běžný pracovní den mi začíná kolem sedmé hodiny ranní, kdy přijíždím na úřad. Administrativa v kanceláři se střídá s nejrůznějšími schůzkami a jednáními, často vyjíždím na kontrolní dny a jednání po Vysočině. V týdnu zřídka o víkendech však častěji navštěvuji nejrůznější akce po Vysočině. Když je schůzek a jednání hodně, sedám si večer, spíše v noci k počítači a vyřizuji emaily a administrativu, kterou jsem přes den nestihl. Ovšem jako prioritu vnímám potkávání se s lidmi a získávání informací o tom, co je trápí, co chtějí změnit a co by jim pomohlo. Jenže na rozdíl od starosty, který svou obec zvládne projít třeba i za jeden den, já potřebuji mnohem více času. Obcí máme totiž na Vysočině rovných 704. A kdybych měl projet všechny krajské silnice a jet průměrnou rychlostí 50 km v hodině, trvalo by mi to přes 90 hodin (4 578 km silnic II. a III. tříd v majetku kraje), takže téměř čtyři celé dny.
Volného času tedy asi moc nezbývá, že?
Volného času opravdu není mnoho, ale když zrovna není nějaká společenská akce nebo neplánuji návštěvu nějaké ze zajímavých akcí napříč Vysočinou, trávím čas s rodinou – manželkou a dvěma syny. Kluci jsou neposedové a člověk se s nimi nezastaví, ale užívám si toho, že spolu podnikáme nejrůznější věci a třeba v lese už můžu staršímu ze synů předávat zkušenosti. Jsem totiž taky jedním z desítek tisíc majitelů několika málo hektarů lesa na Vysočině, a jak teď všichni víme, práce je v lese více než dost. Ovšem přiznávám, že kdyby nebylo táty a jeho velké pomoci, nemohl bych všechno stíhat, to by prostě nešlo. Jinak taky včelařím a jsem dobrovolným hasičem u nás v Rantířově u Jihlavy.
O vašem spojení se včelami se ví. Teď jste dokonce prosadil umístění včelích úlů přímo na střechu krajského úřadu. Jak dlouho se tomu věnujete?
Zhruba šest let. Je to krásný koníček, který vám skvěle vyčistí hlavu. Líbí se mi, že jsem v kontaktu s přírodou, odpočinu si od počítače a navíc včely se nedají řídit, naopak většinu práce odbudou samy. Je pravda, že postupem času jsem si tyto teorie mírně upravil, ale už při pořizování prvních úlů a včelstev jsem věděl, že budu jedním ze srdcařů. A to stále platí. Srdcař jsem zůstal i v pozici náměstka hejtmana. Na střeše krajského sídla v Jihlavě máme od května letošního roku úly a tři včelstva. Mají přispět k osvětě a propagaci práce krajských včelařů, navíc chceme podpořit rozvoj biodiverzity v centru krajského města a já osobně jsem přesvědčený, že se se svým střešním včelařstvím staneme vzorem pro další, nejen místní veřejné instituce. Časem bych rád pro včelařství nadchnul i své dva syny, protože s včelařstvím může začít opravdu kdokoli a hlavně kdykoli.
Martin Kukla je včelařem srdcem i duší.
Na starosti máte krajské peníze. Současná krize přinesla propad příjmu kraje téměř 300 milionů korun. Bude se škrtat na výdajích?
Mým cílem není škrtat, ale důsledně hledat úspory tak, aby veškeré už zahájené nebo připravené a naplánované krajské investice mohly být realizovány. Financování nebude důvodem zastavení žádné z krajských staveb! Navrhnutým řešením, podpořeným kolegy v krajské radě, je snížit zbytné krajské výdaje, pomoci restartu regionální ekonomiky, udržet lidi v práci – to znamená dát jim práci. Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2020 je připraven tak, aby ustál ekonomický propad a zároveň umožnil realizovat naše plány. V minulých letech jsme velkoryse navyšovali rezervní fondy kraje, ze kterých nyní můžeme čerpat. Představují pro nás jistotu a umožní nám zdravě investičně růst. Ve výstavbě máme investiční akce za zhruba jednu miliardu korun, další stavby v hodnotě přibližně čtyř miliard chystáme.
Co se tedy chystá, a to především u nás na Třebíčsku?
Intenzivně připravujeme obchvaty Brtnice, Zašovic a Slavětic, které budou potřeba kvůli dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, a také obchvaty Velké Bíteše a Velkého Meziříčí. Obchvaty nejsou jedinými dopravními stavbami kraje. To jsou dopravní stavy. Zahájena byla stavba operačních sálů v třebíčské nemocnici, a to za téměř 345 milionů korun, projektujeme parkovací dům, připravujeme nový moderní domov pro seniory na Kubešově ulici, a to samozřejmě není všechno.
Často cestuje po Vysočině, a to třeba i s kolegyní poslankyní Monikou Obornou.
Při návštěvě třebíčské nemocnice.
Zdroj: Horácké noviny