Rozhovor s Alenou Schillerovou
V prvním ze série exluzivních rozhovorů pro náš web nemůžeme začít nikým jiným, než stínovou ministryní financí a předsedkyní poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou. Jak hodnotí situaci ve Sněmovně, čemu se v dolní komoře Parlamentu věnuje nebo co říká na schválený státní rozpočet na rok 2022? Dozvíte se v tomto rozhovoru.
Jaké jsou vaše pocity z prvních měsíců v Poslanecké sněmovně? Je něco, co vás vyloženě naštvalo?
Když jsem skládala poslanecký slib, znala jsem rozložení sil ve Sněmovně a nemalovala jsem si, že prosadit návrhy našeho hnutí bude jednoduché. Nicméně jsem věřila v oboustranný férový přístup. Přesto, hned na začátku, došlo k poněkud nedůstojným tahanicím při volbě místopředsedů sněmovny. Jako největší poslanecký klub jsme měli právo na minimálně dvě místopředsednická křesla, což nikdo ani nerozporoval. Nechtěli jsme přistupovat na hru něco za něco a zvolení Karla Havlíčka tak bylo, dle mého názoru, ze strany 5koalice zbytečně protahováno. To nebyl ideální začátek pro konstruktivní spolupráci.
Co mě štve opravdu nejvíc? Ten fakt, že tyto tahanice stojí spoustu času, času, kdy má Sněmovna jednat, rozhodovat a přijímat zákony, což ve výsledku odnáší občané této země. Dnešní turbulentní doba vyžaduje spolupráci poslaneckých klubů, na naschvály není dnes čas ani prostor, občané od nás efektivní práci právem očekávají. Nejsem zastáncem stylu apriori vše, co je předloženo protistranou, odmítat. Naopak věřím, že široká politická diskuze je cestou, jak se vyhnout nekvalitním a horkou jehlou ušitým zákonům.
Když jsme chtěli předejít rozpočtovému provizoriu, ve kterém jsme se nakonec nacházeli skoro tři měsíce, narazili jsme. Ministr Stanjura trval na tom, že náš rozpočet předělá a ušetří minimálně 80 miliard. Nakonec snížil výdaje jen o 34 miliard. Ptám se, je to skutečně dost za tříměsíční rozpočtové provizorium?
Přístup vlády Petra Fialy k energetické krizi, k rekordní inflaci a skokově narůstajícím cenám pohonných hmot je velice vlažný, řekla bych až nezodpovědný. Okolní státy přišly s efektivním řešením rychle, u nás jsou nízkopříjmové skupiny včetně seniorů nuceny domáhat se kompenzací na úřadech práce. Pro mnohé je to navíc složitý administrativní proces. Střední vrstva byla opomenuta zcela, ta to musí vše jen zaplatit. Poslední kroky vlády k rostoucím cenám paliv nevyřešily vůbec nic. Lidé již vědí, že jim vláda v této dramatické době bohužel nepomůže.
Co byste vládě poradili?
Hnutí ANO 10. března podalo poslanecký návrh na odpuštění DPH z nafty a benzinu. Náš návrh na snížení DPH z energií je podaný už dávno. Také chceme lidem odpustit poplatky za obnovitelné zdroje. Pokud na tato opatření vláda nepřistoupí, za chvíli tu nebudeme mít inflaci 11 % jako dnes, ale ještě vyšší. Ceny energií a pohonných hmot se totiž promítnou do všech služeb a zboží. Pokud bychom snížili 21% DPH na výše zmíněné komodity, vyřešili bychom řadu problémů najednou, vytrhli bychom trn z paty fyzickým osobám i malým podnikatelům. Naši občané by už například nemuseli brát útokem polské čerpací stanice. Vláda díky rekordní inflaci vybírá od lidí miliardy navíc na daních, je tedy na místě občanům za tyto inflační příjmy pomoci, ne je nechat pouze drtit. Není možné nechat lidi padnout jen proto, aby měla vláda splněno. Naše ekonomika by si navíc plošnou pomoc lidem mohla dovolit.
Poslankyní jste byla v loňských volbách zvolena poprvé. Můžete čtenářům přiblížit, co pokládáte za největší úspěch ve své předešlé funkci?
Čtyři roky jsem se naplno věnovala práci ministryně financí. Resort jsem přebírala po Andreji Babišovi, přecházela jsem z pozice náměstkyně. V oblasti financí a daní se pohybuji celý profesní život, takže to pro mě nebylo nic nového, nic nepřirozeného. Bylo mi ctí být první ministryní financí od vzniku československé republiky. A také mě samozřejmě těší, že byli jen 3 ministři v historii naší země, kteří udrželi vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet: Václav Klaus, Andrej Babiš a Alena Schillerová před vlnami covidu.
Za největší úspěch považuji fakt, že jsem navzdory dvěma letům hluboké krize, způsobené pandemií, udržela Českou republiku na 6. místě v žebříčku nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Podíl dluhu na DPH byl v roce 2021 dokonce nižší, než když ANO resort financí přebíralo od stran současné koalice v roce 2014. A to jsme na covidovou pomoc a podporu vydali přes 600 miliard korun. To jsou fakta, která lze doložit. Rétorika pětikoalice, na které postavila svoje předvolební hesla a ve které pokračuje ještě dlouho po volbách, je známkou toho, že vládní koalice nemá vlastní témata.
Jaká jsou témata, kterým se chcete ve Sněmovně věnovat? V jakých výborech působíte?
Jako stínová ministryně financí hnutí ANO se logicky soustředím na témata spojená se státním rozpočtem a agendou spadající pod Ministerstvo financí. Bedlivě sleduji činnost resortu pod vedením ministra Zbyňka Stanjury a jsem připravena se k ní kriticky vyjadřovat. Byla jsem zvolena místopředsedkyní rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, působím i v organizačním výboru a ústavně-právním výboru. Jako právníka mě tato problematika zajímá. Záběr je ale mnohem širší, protože v roli předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO řeším vlastně veškerá zásadní témata, která projdou Sněmovnou. Cílem hnutí ANO bylo a je dělat smysluplnou politiku pro lidi, udržet jejich životní úroveň i v této dramatické době. A proto ve Sněmovně neobstruujeme, vždy mluvíme k věci, reflektujeme potřeby Čechů a snažíme se pro ně najít a prosadit řešení.
Teď je v popředí téma Ukrajina. S vládní politikou v této věci souzníme a jednohlasně podporujeme její kroky. Uprchlická krize mi připomíná okamžik, kdy přišel covid. Vývoj nelze zcela předvídat a výdaje budou obrovské. A tady je kámen úrazu. Vládní strany před pár dny prosadily státní rozpočet, který s touto humanitární katastrofou vůbec nepočítá. Je tak ohroženo fungování zdravotnického i sociálního systému a hrubě podceněny jsou aktuální nároky resortu obrany. Rozpočet je nutné co nejdřív novelizovat, což otevřeně připouští i ministr Vít Rakušan.
Zastavme se ještě u schváleného státního rozpočtu na rok 2022. Podpořila jste ho a máte k němu nějaké výhrady?
Předně chci konstatovat, že i špatný rozpočet je lepší než rozpočtové provizorium, takže hnutí ANO neobstruovalo a podpořilo i symbolické navýšení rozpočtu v kapitolách Ministerstva vnitra, zahraničí a obrany. Pro zákon jako celek jsme ale ruku zvednout nemohli. Připravili jsme celkem 41 pozměňovacích návrhů v hodnotě kolem 30 miliard korun, včetně způsobu jejich financování. Bohužel všechny pozměňovací návrhy hnutí ANO k zákonu o státním rozpočtu pětikoalice zamítla.
Vláda Petra Fialy v důsledku inflace získala 62 miliard navíc, a místo toho, aby byly použity efektivně a také na pomoc lidem, rozhodli se tupě škrtat. Výsledkem je zaškrcená ekonomika, ohrožená zdravotní péče a snížení reálné mzdy. Ve státním rozpočtu vláda nezohlednila uprchlickou vlnu ani hospodářský dopad války na Ukrajině. A to je neudržitelné, což vidí dnes již každý.
Za tupé škrty jednoznačně pokládám rušení investic. To nás nebude bolet dnes nebo zítra, ale za pár let o to víc. Obzvlášť nepochopitelné jsou škrty v resortu zdravotnictví. Z našich téměř 24 miliard korun zbylo 18 miliard. Nejnebezpečnějším škrtem je z mého pohledu plán snížit o více než 14 miliard korun platby za státní pojištěnce, což jsou matky na mateřské, důchodci, studenti či nezaopatřené děti, a nově stovky tisíc ukrajinských uprchlíků. Reálně kvůli tomu hrozí omezení zdravotní péče a kolaps našeho dosud skvělého zdravotnictví. Hnutí ANO bude současnou výši plateb obhajovat i dál, protože kvalitní zdravotní péče musí být dostupná a zdarma pro všechny naše občany. My jsme děkovali zdravotníkům a zvyšovali jsme jednotlivé platby, čímž se podfinancované zdravotnictví dostalo na úroveň vyspělých zemí. Zlepšili jsme hospodaření nemocnic, zvýšili platy ve zdravotnictví. Co budeme dělat, až nedej bože přijde další vlna pandemie?
Vláda současně seškrtává výdaje na mzdy o 9 miliard korun, což znamená, že v době dvouciferné inflace snižuje reálné mzdy pracovníkům v nižších platových třídách. Mezi nimi jsou například zaměstnanci hygienických stanic, kuchařky ve školních jídelnách, školníci, knihovníci či knihovnice anebo pracovníci v kultuře. Vláda jim sníží reálný příjem a do toho jim extrémně rostou náklady. Kolik lidí to uvrhne do chudoby?
Často se stává, že poslanec v Praze ztratí kontakt se svým regionem. Nebojíte se toho také? Případně jak tomu chcete čelit?
Nebojím. Občané z celé republiky mě pravidelně kontaktují přes sociální sítě, zejména Facebook a Instagram, a denně mi píšou desítky mailů. Snažím se v maximální míře odpovídat. Každé pondělí jsem navíc k dispozici v brněnské poslanecké kanceláři. Moc bych chtěla tímto poděkovat všem, kteří se zastavili. Lidé za mnou jezdí i z velké dálky, a co mě těší, jsou mezi nimi i zástupci mladé generace. Každá debata je podnětná a inspirativní. Být v kontaktu s občany mého regionu je pro mě důležité. Pokud by vaši čtenáři měli zájem, mohou mi napsat na mail [email protected] a domluvit si termín. Brněnská kancelář sídlí v ulici Mezírka 775/1, budu se těšit na viděnou!