Jihomoravský
kraj

Přeskočit na obsah



Rozhovor s Lenkou Dražilovou

Je tu čtvrtý ze série exluzivních rozhovorů pro náš web a tentokrát jsme otázky položili poslankyni Lence Dražilové. Jaké jsou její priority nebo jak hodnotí činnost současné vlády? Nejen to se dozvíte v tomto rozhovoru.

I když jste ve Sněmovně “mazák”, tedy druhé volební období, můžete se čtenářům představit a přiblížit, čemu jste se věnovala před aktivním vstupem do politiky?

Máte pravdu, loni jsem podruhé obhájila post poslankyně Parlamentu České republiky. I když většina lidí láme nad politiky hůl, já v této práci smysl vidím. Mohu se aktivně podílet na tolik potřebných legislativních změnách, které směřují k lepšímu žití v České republice pro všechny její občany a k ulehčení života těm skupinám, ke kterým život prostě nebyl úplně fér a naházel jim klacky pod nohy. 

Má práce ve Sněmovně navázala na dlouholetý post ředitelky blanenského seniorcentra, kde jsem stála jak u zrodu tohoto projektu, u “prvních kroků” tohoto zařízení, tak především ve chvílích, kdy zde řada jeho obyvatel našla svůj druhý domov a zaměstnanci práci, která pro ně byla víc než zaměstnáním - tedy opravdu posláním a radostí.  

Co je pro vás v Poslanecké sněmovně absolutní prioritou?

 Nejpalčivější skupinou jsou pro mě právě senioři. Této skupině se celoživotně věnuji a byla jsem pyšná na kus práce, který se jejich směrem v minulém volebním období povedl. Zejména na to, že se jejich životní úroveň postupně zvyšovala a že mohli konečně důstojně a maximálně komfortně své stáří žít. Jsou rovnoprávnou součástí naší země a lidé, kteří si po letech tvrdé dřiny zaslouží něco málo navíc. Senioři jsou má srdeční záležitost, a ano - už navždy absolutní prioritou.

Seniorům se věnujete jen v politice nebo i v soukromém životě?

Když pominu snahu maximálně vrátit mé 91 leté mamince její celoživotní péči, snažím se pečovat i o ostatní seniory svého okresu. Stejně jako pro ostatní, jsem i pro ně k dispozici v kanceláři ve dnech určených práci poslance v regionu - právě zde vyslechnu jejich trápení a životní patálie a následně se snažím v rámci svých kompetencí pomoci. Také jsem před 4 roky přišla s nápadem přinést jim do života trochu radosti, zdravého zápolení a sportu, který je fajn v každém věku, a vymyslela jsem projekt s názvem Sportovní hry seniorů. 

První dva ročníky se uskutečnily právě v Blansku, kde působím a kde mám svůj domov, loni jsem ale tuto , troufám si říct, sportovní tradici, posunula ještě dále a udělala sportovní “šňůru” po čtyřech městech po sobě. Tato akce mně vždy dokonale dobije baterky, protože vidět padesátku seniorů, kteří se na tento den opravdu těší, uhání mě o termín, na místě jsou dříve než můj tým pomocníků se sportovním náčiním a pak několikahodinovou radost a smích na jejich tvářích - to je taková zpětná vazba, kterou ve Sněmovně při sebelepší snaze nezažijete.

A budou tyto sportovní hry i letos?

 Ano, letos už počtvrté v řadě právě a letošní pokračování tohoto seniorského sportovního klání je již ve fázi velkých příprav. 

 Čiší z vás optimismus a naplnění. Hledíte takto optimisticky i do budoucna?

Sportovní hry seniorů jsou tradice a pokud to bude jen trochu možné, neskončím s ní. Stejně tak se svojí regionální prací, která je ze seniory velice úzce spjatá. Jinak je tomu ale ve Sněmovně. Nyní bohužel vidím, že je všechna dosavadní práce v sociální oblasti nejen ohrožena stagnací, ale hlavně hrozí zpětný chod, kdy se stávající, alespoň trochu důstojná úroveň života našich seniorů, opět vrátí do přežívání. Bohužel už ale nejde jen o seniory a nízkopříjmové rodiny, obávám se, že na hranici chudoby spadne velká část naší pracovité a schopné populace. A to je můj hlavní závazek v nejbližších dnech - podpořit všechna opatření a všechny legislativní změny, které zmírní následky současné krize, tedy rekordní inflace a stále probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, který celosvětovou ekonomiku táhne ještě více ke dnu. 

Jaké jsou Vaše pocity po půl roce fungování nové vlády?

Místo slibovaného snižování státního dluhu máme nejvyšší inflaci za posledních 30 let, astronomické faktury za energie, prachobyčejné základní potraviny v supermarketech už také nakupujeme pouze v “akcích” a ovoce, zeleninu a maso necháváme v regálech. 

Náš běžný svět je absolutně vzhůru nohama, nad hlavou nám všem visí Damoklův meč v podobě skutečných dopadů inflace, které jsou teprve před námi - propouštění zaměstnanců napříč všemi obory, což bude bohužel pro řadu firem jediná možnost přežití. Ne už ale pro obyčejné lidi - pro seniory, rodiče s dětmi, mladé lidi s hypotékami, bez kterých to prostě nejde. Všechny čeká chudoba, ale ty ohrožené opravdový pád na tvrdou zem a existenciální ohrožení.

A co na to naše vláda? Místo, abychom v prvé řadě postavili na nohy sami sebe, protože jen zdravý stát může pomáhat potřebným okolo, ještě více vláda podráží nohy vlastním občanům. 

Nevidíte žádná funkční opatření směrem k lidem?

I když nakonec vláda poslechla Hnutí ANO a přichází s plošnou pomocí v podobě 5 tis. korun na dítě, je to pořád žalostně málo. Neprošel náš pozměňovací návrh, kde jsme trvali na tom, aby nešlo jen o jednorázový příspěvek, který nic neřeší, ale aby se příspěvek vyplácel každý měsíc až do konce roku a dále, aby tento příspěvek platil pro všechny nezaopatřené děti (tedy i pro studenty do 26 let). Ano, náš návrh by stál stát 40 miliard oproti jednorázovému příspěvku za 8 miliard, ale v tuhle chvíli vidíme pomoc našim občanům jako naprostou prioritu, na kterou stát peníze rozhodně má! Ke konci května vláda získala meziročně o 60 miliard korun víc na daních a 40 miliard ušetřila na výdajích za covid. Také má možnosti stáhnout miliardové dividendy z ČEZ, který se v současné době doslova topí v ziscích.

Nepřijde vám v této ekonomické krizi a zadluženosti státu takový výdaj enormní?

Rozhodně ne. Neexistují levná účinná opatření na finanční krizi. Existují jen jednorázové výkřiky, které oslabí rozpočet, ale rozhodně se nedají označit jako funkční opatření. Když dáte na tepenné krvácení (ke kterému bych současné dění nejlépe přirovnala) levnou gázu, tak to nepomůže. Prostě vykrvácíte. ten tlak krve tryskající z tepen strhne gázu jak nic. Použijete-li ale kvalitní a pořádný tlakový obvaz (ano, ten, který v lékárně koupíte za násobně více peněz než levnou gázu), krvácení máte šanci zastavit. Podívejte se třeba na skoro jednou tak zadluženější Německo. To zavedlo plošné příspěvky 300 eur na rodinu a cílenou podporu pro rodiny s dětmi dalších 100 eur. Lidem dále snížilo cenu benzinu o osm korun a občanům zlevnilo hromadnou dopravu na 9 eur měsíčně. 

Přirovnala bych to ke startu letadla. Když nasednete na palubu, čeká vás instruktáž k případné havárii, během níž vás letecký personál seznámí se základním principem přežití: prvně nasaďte kyslíkovou masku sobě, protože jen když přežijete vy, máte šanci pomoci potřebným kolem sebe, tedy těm, kteří si nezvládnou pomoci sami. Místo toho, abychom si teď nasadili kyslíkové masky, nasáli vzduch hluboko do plic a nabrali energii pro nejhorší období za posledních 30 let, utahujeme přívod kyslíku sami sobě a bezúčelně jím rozhazujeme tam, kde nás to ještě více oslabí.

Přeskočit na menu