Přeskočit na obsah



Biopaliva: důležitá fakta v jednom článku

Jedním z bodů negativní kampaně proti mě jsou biopaliva. Dal jsem proto dohromady všechny důležité údaje o biopalivech, pěstování řepky a dotacích tak, aby člověk, který má trochu trpělivosti a zájem o poznání, poznal pravdu. Všem, kterým se fakta nehodí, se předem omlouvám.

Historie biopaliv

Biopaliva začala v Jižní Americe již v 70. letech. Poté je následovaly USA a další země v Asii. Evropská unie schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 Směrnicí 2003/30/EC a upravila je novými směrnicemi v roce 2005. Nikdo v České republice tedy nemohl reálně ovlivnit jejich zavedení u nás. Česká republika je jednou z nejméně agilních zemí v této problematice. AGROFERT do tohoto segmentu investoval jako jeden z posledních vůbec nejen v ČR, ale i v regionu. Hlavními hráči jsou zásadně nadnárodní společnosti jednak potravinářské (ADM, BUNGE, CARGILL, TEREOS) ropné (hlavně BP a SHELL) a globální tradingové firmy (GLENCORE, TRAFIGURA apod.)

Typy biopaliv v ČR a v EU

Biopaliva jsou v ČR dispozici jako takzvaná:

  1. čistá paliva (např. bionafta), popř. metyl ester mastných kyselin označované jako B 100, biopalivo z řepkového oleje ve směsi
  2. tzv. vysokoprocentní biopaliva (s motorovou naftou B30 nebo B20 a nebo s benzínem - bioetanol E 85) – u těchto není odváděna spotřební daň z podílu biosložky, stejně jako ve většině států EU – jde o podstatně menší část trhu než u povinného přimíchávání
  3. Povinné příměsi do konvenčních motorových fosilních paliv (B6, E5) – zde je placena plná sazba spotřební daně příslušného motorového paliva

Stav biopaliv v ČR a v okolních státech EU

Podíl biosložky u benzinu se zvýšil v roce 2010 z 3,5% na 4,1 % lihu u automobilových benzínů a u nafty ze 4,5 na 6 % objemu, což je stále jen asi 4,7% energetického obsahu (e.o.) - proti požadavku EU 5,75% e.o. v roce 2010 a 10% v roce 2020. Do ČR v roce 2011 dovezlo cca 45% potřeby bioethanolu a 25% FAME.

Situace v okolních státech a vybraných státech EU.

(pozor na jednotky, e.o. znamená energetický objem, neplést s objemem v %!)

ČR2009: 2,3% u benzínů a 4,1% e.o. u motorové nafty

2010 – 2012: 2,7% e.o. u benzínů a 5,5% e.o. u motorové nafty (4,1% v.v. u lihu/benzín a 6,0 % v.v. u MERO/nafta)

Francie: 2009: 6,25 % e.o., 2010: 7,0 % e.o.

Rakousko: 2008: 5,75 % e.o., 2010: 6,25 % e.o.

Polsko: 2009: 4,6 % e.o., 2010: 5,75 % e.o.

Švédsko: 2005: 2,0 % e.o., 2010: 5,75 % e.o.

Německo: 2009: 5,25% e.o., 2010 – 2014 6,25% e.o.

Kritéria udržitelnosti

Kritéria udržitelnosti biopaliv - Úspora emisí skleníkových plynů:

2011 - min. 35 % (PREOL plní na 44 - 46%),

2017 - min. 50 % PREOL splní bez problémů)

a současně: (i) suroviny nesmí být z půdy s vysokou biologickou rozmanitostí,

(ii) Suroviny nesmí být z půdy s velkou zásobou uhlíku (mokřady, stromy)

(iii) Suroviny nesmí být z půdy, která byla rašeliništěm

(iv) Pěstování podle norem EU o zemědělské činnosti č. 73/2009

Při spalování paliva v motorech činí emise CO2eq dle směrnice EU u MEŘO 0,0 g/MJ a nafty motorové 83,6 g/MJ, protože CO2 uvolněné při spalování obnovitelného paliva je zase zpětně spotřebováno při růstu suroviny pro jeho výrobu.

Energetická efektivita

zhodnocení energie u výroby MERO (např.v závodě PREOL) je téměř 3-násobné, při započtení energetického využití řepkové slámy potom zhodnocení více než 5-násobné.

Biopaliva a motory a motoristé

Biopaliva neškodí motorům ani v EU, ani jinde – prosazení biopaliv je v EU paradoxně menší, než jinde ve světě (USA, Brazílie, Indie, Malajsie, Argentina apod.).

Napříč EU, ale i v USA, Brazílii, Argentině platí kvalitativní normy pro minerální motorová paliva, která s biopalivy počítají ve větší míře než je aktuálně v ČR uplatněná (motorová nafta 7% v.v., automobilové benzíny 10% v.v.) v celé EU byla přijata po několikaleté přípravě novel těchto norem (EN 228, EN 590) před rokem 2009 za účasti a schválení výrobců motorů.

Podíl na obdělávané půdě v ČR a podíl AGROFERTU.

Česká republika má čtyři miliony hektarů zemědělské půdy, z toho 3,5 milionu hektarů je půda, na kterou se dají oficiálně získat zemědělské dotace. Společnosti AGROFERT HOLDING v současnosti obhospodařují asi 97 000 hektarů, což činí asi 2,8 procenta. Většinu polí si přitom naše společnosti pronajímají od vlastníků. Řepku pěstujeme asi na 16 000 hektarech, což představuje 16,4 procenta z námi obhospodařované půdy, což je 0,45% z celkové obdělávané půdy v ČR. V případě plodin pro bioethanol je podíl ještě podstatně menší. Kdyby v ČR zpracovatelské závody nebyly, suroviny by se tu stejně pěstovaly, pouze by se vyváženy a do ČR dovážela hotová biopaliva. Trh je zcela volný.

Vliv biopaliv na ceny u čerpacích stanic

Vliv biopaliv (ceny roku 2012, záleží na ceně ropy apod.) :

na velkoobchodní cenu motorové nafty nárůst ceny pouze 20 - 40 hal na jeden litr motorového paliva, v případě započtení DPH dalších 6 hal na jeden litr, které však jdou ve prospěch státu.

V případě motorového benzínu přimíchání biosložky dokonce výrobu často zlevňuje, a to o – 6 hal na jeden litr motorového paliva, v případě započtení DPH další - 1 hal na jeden litr (o které by v tomto případě ovšem stát vybral méně). Obecně je cena za litr lihu srovnatelná s benzínem.

Dlouhodobě stále více klesá rozdíl mezi cenou biopaliva a fosilního paliva. Navíc díky podílu biopaliv byla byť omezeně, tak přece jenom částečně omezena poptávka v regionu EU, USA, Jižní Amerika po ropě, což vedlo k cenovému tlaku na producenty. V ČR např. velkoobchodní cena před zavedením biosložek často vyšší ve srovnání s mezinárodními kotacemi na burzách než po jejich implementaci, takže z dlouhodobého hlediska je dopad na cenu pohonných hmot marginální nebo žádný.

Dotace na biopaliva v ČR

V ČR nejsou povinně přimíchávaná biopaliv jakkoli dotována. Jsou běžnou výrobní surovinou pro výrobu pohonných hmot. Tyto jsou poté řádně daněny jak plnou sazbou spotřební daně, tak následně vyšší sazbou DPH. Pouze na tzv. vysokoprocentní biopaliva (směsná motorová nafta B-30, 100% bionafta B100 a benzín E85) není uplatňována spotřební daň na podíl biosložky. Tyto paliva vyrábějí především výrobci motorových paliv nebo významní velkoobchodníci s pohonnými hmotami. Je to praxe obvyklá v celé EU. Naopak, v některých státech EU je uplatněna nižší sazba spotřební daně i na tzv. nízkoprocentní směsi.

Dotace na půdu, kde jsou suroviny pro jejich výrobu pěstovány.

V ČR není jakkoli pěstování surovin pro výrobu biopaliv mimořádně podporováno nebo dotováno. Každý zemědělec v EU může získat pouze běžné zemědělské podpory na plochu a svobodně se rozhoduje, co bude pěstovat. Pokud nebude řepku nebo cukrovku nebo kukuřici pěstovat tuzemský zemědělec, rád jej nahradí jeho konkurent z okolních států. Fakticky tak dojde k poškození české ekonomiky. Všichni v našem zemědělství čerpají stejnou dotaci na hektar, tj. cca 5000 kč. Tyto pocházejí z rozpočtu EU, tj. na tento systém přímo občan ČR nepřispívá nic. Pokud tu budeme redukovat zem. výrobu, pouze větší část peněz budou získávat v EU rozpočtu jiné státy. Méně řepky tu stejně nebude.

Potraviny vs. energie

Pod tlakem lobby především globálních potravinářských (a zároveň jedněch z nejbohatších) společností v poslední době EU požaduje, aby se biosložky vyráběly především z nepotravinářských rostlin nebo z odpadů domácností. To je téměř nemožné nebo spíše nežádoucí, protože potom se v EU na zem. půdě nebudou pěstovat klasické, tradiční a efektivní plodiny, jako je pšenice, kukuřice nebo i řepka, ale tzv. „energetické plodiny“, které se využijí pouze pro energetiku a pro výživu/potraviny z nich již ani zlomek. Nepůjde tedy vůbec o střet o jídlo, ale v budoucnu střet o půdu! Nic jiného tato „nová iniciativa“ nepřinese. Dnes jen výroba biopaliv v EU přináší asi 15 mil tun surovin pro výživu zvířat, které by se jinak dovážely ze zemí mimo EU = ztráta konkurence pro zemědělce nejen v rostlinné výrobě, ale i v živočišné, tj. fakticky naopak zhoršení pozice pro potravinářský průmysl EU. V ČR je při 100% potravinové soběstačnosti (dnes cca 70%!!) volných cca 1 mil ha zem. půdy, tj. v rámci ČR žádným potravinám biopaliva nekonkurují.

Biopaliva z pohledu státního rozpočtu ČR

Výroba biopaliv přináší socioekonomická pozitiva. S výrobou MEŘO – FAME a bioethanolu je spojeno přibližně 7 100 pracovních míst, z čehož 6 450 spadá pod zemědělskou výrobu. Jeden pracovník pohybující se v biopalivářském sektoru do ní přinese za rok 225 až 250 tisíc korun (platba sociálního a zdravotního pojištění a zdanění přepočtených příjmů). To vše znamená celkový přínos 1,7 – 1,85 miliardy Kč za rok

Daňová úleva pro 100% MERO (B100), směsnou naftu SMN 30 (B30) a E85 např. v roce 2011 totiž byla celkem 1,068 miliard Kč. Nízkoprocentní jsou plně daněna a úlevu nemají. Přínos ze zaměstnanců v sektoru do státního rozpočtu tak znamená, že v Česku vyrobená biopaliva ztrátová z pohledu SR ČR nejsou – naopak díky nim stát vybere 0,55 – 0,7 miliardy Kč čistého příjmu. Biopaliva nezabírají plochu pro potraviny, ale navíc státu pomáhají plnit rozpočet. Česká republika na produkci E85, SMN 30 a B100 rozhodně netratí.

Státní rozpočet ČR navíc podporuje sníženou nebo nulovou spotřební daní jiná „alternativní“ a často vůbec neobnovitelná motorová paliva, jako je LPG, CNG (stlačený zemní plyn), elektrickou energii, v minulosti například klasický veřejný daňový podvod v podobě tzv. “emulzní nafty“ v DP Praha, takže v součtu ze státního rozpočtu uniká více peněz na jiné, podstatně spornější projekty, než na biopaliva, které se státu vrátí.

Současný postup EU – omezení biopaliv I. generace

EP podpořil v prvním hlasování tento týden „zastropování“ biopaliv I. generace. Mnozí si vykládají jako konec biopaliv nebo neúspěch. Není to tak, protože především EP nezměnil cílovou kvótu 10% energetického obsahu v palivech v roce 2020 a dále (i) EP neschválil toto kontroverzní téma hned v prvním čtení, tj. bude ještě hodně měsíců trvat vypořádání pozměňovacích návrhů, (ii) o konečné verzi bude rozhodovat tak asi již nový EP zvolený v ½ 2014, (iii) EP nakonec neustál navrhovanou kvótu 5% pro první generaci, ale v prvním čtení EP již schválil vyšších 6%, (iv) mají sice být podporována biopaliva 2. Generace, ale zcela nesmyslně, kdy se zde např. uvádějí jako podporovaná biopaliva z mořských řas, které fakticky mnoho zemí v EU ani není schopno produkovat – nemá moře. Naopak, některé dostupné odpady coby suroviny toto hlasování vyškrtlo ze seznamu uznaných pro výrobu 2. Generace. Tím se vytvořil pouze větší prostor pro spekulace, podvody a šedou ekonomiku v tomto sektoru. Klasický případ uvažování evropských elit.

Dopady posledních usnesení Evropského parlamentu na ČR.

Aktuálně je toto hlasování pro ČR paradoxně dobrou zprávou z pohledu biopaliv, protože to fakticky znamená povinnost zvýšit podíl těchto biopaliv o dalších cca 25 – 30% podle druhu. Jak bude plnit ČR podíl biopaliv 2.generace je zřejmé - zatím jedině dovozem. Takže faktickým poraženým jsou jedině čeští, případně středoevropští zemědělci. Vítězem naopak nadnárodní nebo globální výrobci biopaliv někde v Indonésii nebo Argentině nebo Brazílii, což rádoby ekologům v EU viditelně uniká.

Přeskočit na menu