Potyčky s politiky

Po povodních v roce 2002, po chlorovém skandálu ve Spolaně a vývoji hospodaření Chemopetrolu jsem se lekl a volil jsem menší zlo, tzn. veřejnou ostudu, že jsem privatizaci nedokončil. Bál jsem se, že bych následně zkrachoval jako Chemapol, který zde zanechal 16 mld. Kč dluhů. Druhou stranu smlouvy, kterou jsem uzavřel se státem, stát nebyl schopen naplnit, ale já raději mlčel, protože jsem věděl, že pokud budu kopat, ve druhém kole privatizace nemám šanci uspět (pan Rusnok o tom ví své).

Do druhého kola jsem si sehnal strategického partnera PKN Orlen a tento příběh je všeobecně známý, když mě Poláci v závěru podvedli a nedodrželi podepsané smlouvy. Příběh o korupci v privatizaci Unipetrolu si vymyslel blízký spolupracovník zastřeleného podnikatele Mrázka pan Spyra, který byl Policií ČR zatčen v naší centrále, protože mě vydíral a požadoval 10 mil. Kč úplatek za to, že zastaví mé údajné trestní stíhání v Polsku.

Někteří novináři mě dokonce spojují s kauzou „Pět na stole v českých", se kterou nemám absolutně nic společného, a která se odehrála po privatizaci Unipetrolu, a byla čistě akcí některých podnikatelů spojených s novým majitelem Unipetrolu - PKN Orlen.

Po mých výrocích v médiích o korupci v České republice dostali někteří novináři, napojení na různé mediální struktury, úkol, znovu psát různé lži z minulosti. Musí být zřejmě zoufalí, protože naše skupina nemá žádné kauzy. Jediný obchod, který byl v minulosti mediálně kritizován, byl zápočet části Synthesie - firmy Explosie vůči dluhům ALIACHEM v ČKA. Agrobohemie po koupi ALIACHEMu z konkursní podstaty Chemapol Group získala taky Explosii, která vyráběla známou trhavinu Semtex, a my se rozhodli, že se této firmy zbavíme. Informovali jsme stát, že ji chceme prodat, a vzhledem k tomu, že by výroba Semtexu mohla nekontrolovaným prodejem skončit v rukou teroristů, stát se rozhodl z bezpečnostních důvodů, že Explosii převezme. Stalo se tak zápočtem za 700 mil. Kč dluhů Aliachemu u ČKA. Poslední ocenění Ministerstva financí ČR na Explosii bylo cca 1 mld. Kč. Nutno zdůraznit, že tento dluh byl započítán v nominální hodnotě, i když dluhy v ČKA se většinou prodávaly za zlomek nominální hodnoty cca 20 % a paradoxně je většinou získávali investoři, kteří dluhy sami způsobili.